Charakteristika Kraje

Zlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347 ze dne 3. prosince 1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště, které patřily k Jihomoravskému kraji, a okresu Vsetín, který spadal do Severomoravského kraje.

Nachází se na východě republiky, kde jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskem. Na jihozápadě sousedí s krajem Jihomoravským, na severozápadě s Olomouckým a v severní části s krajem Moravskoslezským. Svou rozlohou 3 964 km² je čtvrtým nejmenším krajem v republice. Má celkem 304 obcí (z toho 30 měst), ve kterých ke konci roku 2002 žilo 593 130 obyvatel. Hustota zalidnění 150 obyvatel/km² výrazně převyšuje republikový průměr. Nejvyšší zalidněnost je v okrese Zlín (189 obyvatel/km²) a nejnižší v okrese Vsetín (128 obyvatel/km²).
 

Území má členitý charakter. Z převážné části je kopcovitý, tvořený pahorkatinami a pohořími. V části kraje, v povodí Moravy, se táhne rovinatá úrodná oblast - Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Severní částí kraje probíhají Moravskoslezské Beskydy, na východě se rozkládají Javorníky s nejvyšší horou Velký Javorník (1 071 m) a dále směrem k jihu Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina (970 m), které také tvoří hranici se Slovenskem. Směrem k jihu od Moravsko-slezských Beskyd vybíhá Hostýnsko - Vsetínská hornatina a Vizovická vrchovina. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby s nejvyšším bodem Brdo (587 m). Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes okres Kroměříž až do okresu Zlín. Kolem řeky Moravy, v okrese Uherské Hradiště, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje. Od západu k jihu, přes oba úvaly, protéká největší řeka kraje Morava, do které se vlévá většina toků protékajících územím. Jsou to především v severní části řeka Bečva a v jižní části řeka Olšava.
 

Většina půd kraje je minerálně chudá, s výjimkou draslíku a hořčíku, s nedostatkem humusu. Jsou to hnědé půdy vrchovin a podzoly, které směrem k jihu místy přecházejí do hnědých půd nižších poloh. Na rozdíl od kopcovité a hornaté části s chudými štěrkovitými a kamenitými středně těžkými až těžkými půdami je v obou úvalech úrodná hnědozemě i černozemě a v okolí řeky Moravy také kvalitní lužní půdy.

 Pro svažitost a členitost terénu velké části kraje je obdělávání půdy obtížné. Z celkového půdního fondu kraje je 49,4 % zemědělské a 50,6 % nezemědělské půdy. Nejvíce zemědělské půdy má okres Uherské Hradiště (58,5 % celkové výměry okresu, z toho je 71,8 % půdy orné). Zcela odlišné rozdělení půdy je v okrese Vsetín, ve kterém podíl nezemědělské půdy je výrazně vyšší (64,3 %) a z níž 83,8 % zabírají lesy, převážně smrkové.

Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, která zahrnují zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi šest biosférických rezervací UNESCO v republice. Na území kraje se také nachází množství přírodních rezervací a přírodních památek. V červenci 2000 bylo založeno sdružení právnických osob Euroregion Bílé - Biele Karpaty, zaměřené na všestranný rozvoj přeshraniční spolupráce regionů na území chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Euroregion zahrnuje území působení sdružení "Región Biele Karpaty" se sídlem v Trenčíně a území působení sdružení "Region Bílé Karpaty" se sídlem ve Zlíně. Česká část euroregionu zasahuje do tří okresů Zlínského kraje, a to do Uherského Hradiště, Zlína a Vsetína, s mikroregiony Valašskomeziříčsko - Kelečsko, Rožnovsko, Luhačovické Zálesí, Vizovicko, Uherskobrodsko, Jižní Valašsko, Vsetínsko, a do jednoho okresu Jihomoravského kraje s mikroregionem Horňácko.

Rok 2002 nepřinesl z demografického pohledu výrazné změny. Po roku 1989 se pro mladé lidi otevřely větší možnosti seberealizace, naskytly se jim i jiné životní perspektivy, než je manželství. To mělo výrazný vliv na demografický vývoj celé ČR. V roce 2002 se ve Zlínském kraji živě narodilo 5 195 dětí, což bylo o 24 více oproti roku 2001. Obdobný vývoj se týkal i počtu sňatků. Těch bylo na území Zlínského kraje uzavřeno 2 877. Počet rozvedených manželství dosáhl v roce 2002 hodnoty 1 435. Dalším pronikavým rysem populačního vývoje v ČR a tím i ve Zlínském kraji je pokles počtů potratů. I v roce 2002 došlo ve Zlínském kraji k jeho dalšímu mírnému snížení, a to o 73.

Celkový počet obyvatel Zlínského kraje se od roku 1994 nepřetržitě snižuje. V roce 2002 žilo na území Zlínského kraje 593 130 obyvatel. Vývoj věkového složení je ovlivněn poklesem počtu narozených dětí. Přesto je věková struktura z ekonomického hlediska stále příznivá. Průměrný věk obyvatel Zlínského kraje v roce 2002 byl 39,0 let.

 Oproti roku 2001 zemřelo v roce 2002 o 161 lidi méně. Celkem tak zemřelo v loňském roce 5 855 osob. Další pokles zemřelých se projevil v pokračujícím prodlužování naděje dožití při narození mužů a žen. Její hodnota činila pro rok 2002 u mužů 71,99 let a u žen 79,00 let. I v roce 2002 pokračoval příznivý trend vývoje kojenecké úmrtnosti. Kojenecká úmrtnost se snížila na 2,7 ‰.

 Po ekonomické stránce patří Zlínský kraj mezi zaostalé kraje. Je to důsledek politických událostí po roce 1989, zapříčiněný hlavně vnějšími vlivy (způsob privatizace velkých podniků v ČR, špatná dopravní dostupnost a obslužnost kraje, apod.). Ekonomika v kraji byla a je založena především na zhodnocování vstupních surovin a polotovarů. Export v kraji je negativně poznamenán polohou kraje v rámci ČR a jeho špatnou dopravní přístupností.

 Průmyslový potenciál Zlínského kraje tvoří podniky zpracovatelského průmyslu, kterých je 18,0 % z registrovaných subjektů celkem. Zejména jde o podniky plastikářského a gumárenského průmyslu (2,0 %), hutnictví a kovodělného průmyslu (26,9 %), elektrotechnického průmyslu (14,4 %), všeobecného strojírenství (3,3 %), chemického průmyslu (1,4 %) a potravinářství (4,7 %). Jejich charakteristickou stránkou je však nízká úroveň modernizace výroby ve srovnání s ČR.

V rámci ČR patří Zlínský kraj v tvorbě hrubého domácího produktu mezi kraje s nejnižší hodnotou. Tvorba HDP v kraji na obyvatele je v rámci ČR podprůměrná a v roce 2001 činila 175 614,? Kč v běžných cenách.

K 31. 12. 2002 registroval statistický úřad ve Zlínském kraji celkem 122 912 právnických a fyzických subjektů, z nichž 14 714 subjektů mělo zaměstnance, což je o 2,3 % více než v roce 2001. U firem s počtem zaměstnanců 25 a více (celkem 1 477 subjektů) pracuje více jak polovina zaměstnaných lidí.

Zaměstnanost ve Zlínském kraji vzrostla oproti roku 2001 o 1,5 %. Průměrná mzda je 13 843,- Kč, což je pod celostátním průměrem (15 857,- Kč).

Nezaměstnanost během roku 2002 vzrostla z hodnoty 8,51 % na 10,22 %. K 31. 12. 2002 evidovaly úřady práce Zlínského kraje celkem 29 759 uchazečů t.j. nárůst o 19,8 %. V rámci kraje došlo ke zvýšení míry nezaměstnanosti ve všech okresech Zlínského kraje. Nejvyšší roční nárůst o 2,26 procentního bodu zaznamenal okres Zlín, o 1,61 bodu okres Vsetín, o 1,43 bodu okres Uherské Hradiště a o 1,21 bodu okres Kroměříž.

Síť předškolních a školních zařízení v kraji představuje 339 mateřských škol, 237 základních škol, 14 gymnázií, 51 středních odborných škol, 35 středních odborných učilišť, 11 vyšších odborných škol. Ve Zlínském kraji působí jedna univerzita, jenž má veřejnoprávní statut. Univerzita uděluje bakalářský a magisterský stupeň vzdělání na 3 fakultách.

 Na jednoho lékaře připadá v rámci kraje 312 obyvatel. Akutní, následná a rehabilitační zdravotní péče je zabezpečena stabilizovanou sítí nemocnic (11 v kraji), kde je k dispozici 3 375 lůžek.

J