Po stopách historie

Hrady :

 

Hrad Buchlov : 

Hrad Buchlov je jedním z největších a nejstarších hradů na Moravě. Byl to původně románsko-gotický královský hrad, který je renesančně a barokně přestavěn. Tato vynikající ukázka středověké pevnostní architektury byla vystavěna ve druhé polovině 13.století na jednom z nejvyšších kopců Chřibů, nedaleko dnešní obce Buchlovice. Tvoří tak zdaleka viditelnou dominantu kraje. Vznikl jako románská pevnost a od počátku byl královským majetkem. Původně se jednalo jen o hradní palác chráněný dvěmi věžemi a obklopený hradbou. Jeho původní strážní funkce nad obchodní stezkou začala v průběhu 14. století upadat a často se dostával do zástavy různých šlechtických rodů. Mezi nejvýznamnější patří Tovačovští z Cimburka, kteří hrad rozšířili a goticky přestavěli. V roce 1511 přechází hrad do soukromého držení, kupuje ho šlechtický rod pánů z Boskovic, po nich přicházejí páni ze Zástřizel, kteří v polovině 16. století areál přestavěli renesančně a přistavěli nový pás opevnění. V první polovině 17. století se stal hrad sňatkem majetkem Petřvaldských, kteří provedli poslední stavební úpravy. Obnovili hradní bránu a postavili obranný bastion, který ji měl chránit. Uvnitř hradu vzniklo dnešní první nádvoří. Avšak již v roce 1701 byl dostavěn barokní zámek v Buchlovicích, nové reprezentativní sídlo Petřvaldských. Ti poté na Buchlově pak pobývali jen zřídka, většinou za zimního období. Posledním rodem na Buchlově byli Berchtoldové, kteří rovněž sídlili v Buchlovicích a hrad pouze udržovali. Ti vlastnili hrad až do roku 1945, kdy se jeho majitelem stal stát. Za jejich držení vzniklo v prostorách hradu rodinné muzeum.

 

 

 

 

Hrad Malenovice :

 

Gotický hrad Malenovice, později přestavěný v renesančním a barokním slohu, leží v městské části krajského města Zlín. Hrad byl vystavěn na západním výběžku Tlusté hory v roce 1360 moravským markrabětem Janem Jindřichem, bratrem Karla IV. Hrad byl velmi poškozen za husitských válek. Dosud se v hradebním zdivu směrem od Skalky ukazují dvě kamenné koule, které jsou památkou na husitské obležení.V držení malenovického hradu se vystřídala řada majitelů a objekt prošel mnoha stavebními úpravami. V 2. polovině 15. století patřil Lichtenburkům, kteří vylepšili opevnění a pozdně goticky přestavěli jádro hradu. Na přelomu 16. a 17. století za Bítovských ze Slavíkovic byly renesančně přestavěny budovy v předhradí a postaveny renesanční arkády. V roce 1693 koupil zámek hrabě František Karel z Lichtenštejna – Kastelkornu, který si jej zvolil za svou letní rezidenci a upravil hrad na zámecké sídlo v barokním duchu. Do Druhé světové války si hrad udržel funkci obytnou a správní. Posledními majiteli byli v letech 1804-1945 Šternberkové. V roce 1953 získalo malenovický hrad tehdy nově vzniklé krajské muzeum, dnes Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Část hradu je přístupná veřejnosti.

 

 

 

Zámky :

 Zámek Buchlovice :

Zřícenina hradu Brumov se nachází severně od města Bylnice, ve Zlínském kraji na samé hranici se Slovenskem. Byl postaven v polovině 13.století v raně gotickém slohu. Hrad tak patřil k nejstarším na Moravě. Nechal jej vybudovat olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku, jako zeměpanský opěrný bod proti uherské hranici. Z Uher v té době hrozilo nebezpečí v podobě nájezdů divokých Kumánů.Až do poloviny 14. století je hrad, který byl střediskem panství i tzv. luckého provincie, královským majetkem a sídlem purkrabích. Poté byl zřejmě dán do zástavy a často střídal majitele. Za husitských válek hrad několikrát neúspěšně obléhalo Zikmundovo vojsko, po roce 1450 se ho však zmocnil Matyáš Korvín. Ten jej dal do zástavy v roce 1480 Podmanínům. Za jejich držení bylo zdokonaleno opevnění a opevnilo se podhradí. Hrad tak získal podobu strohé pevnosti. Za Meziříčských z Lomnice proběhla renesanční přestavba, která kladla důraz na pohodlné bydlení. Na podzim 1621 se vzbouřili zdejší poddaní proti utiskování vrchnosti a spolu s uherskými vojsky Bethlena Gábora hrad dobyli a vyplenili. V držení se poté rychle střídalo mnoho majitelů, zejména uherských rodin. Brumov ale postupně pustl a i když ještě v průběhu 18.století plnil strážní funkci, byl po požáru v roce 1760 jen provizorně opraven a brzy opuštěn definitivně. Po opuštění Brumova dali tehdejší majitelé panství vybudovat v městečku nový úřednický dům, označovaný i jako zámek. Rekonstrukční práce pak začaly přibližně od roku 1970 a pokračovaly do konce století. V roce 2000 mohly být zříceniny hradu zpřístupněny veřejnosti.

Zámek Bystřice pod Hostýnem :

Barokní zámek, přestavěný později v klasicistním stylu je dominantou města Bystřice pod Hostýnem, které leží v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. První panské sídlo bylo postaveno v obci někdy v první polovině 15.století. Jednalo se o pozdně gotickou tvrz, jejím stavitelem byl pravděpodobně Milota z Tvorkova.Poté následovalo časté střídání majitelů, mezi kterými byli např. Vok ze Sovince, Landštejnové či Ctibor Tovačovský. Tvrz se stala předzámčím renesančního zámku, jehož stavba začala někdy v první polovině 15. století. Roku 1594 vyhořel a na počátku 17.století byl Václavem Borovským z Bítova obnoven v rozsáhlejší podobě, se dvěma nádvořími a třemi trakty. Jelikož se Bítovští zúčastnili stavovského povstání byl jim zámek po prohrané bitvě na Bílé hoře zkonfiskován a získali jej Lobkovicové. Po nich zde 112 let vládli Rottalové, kteří provedli malé barokní úpravy. Za dalších majitelů hrabat Monte l`Abbate byla kolem roku 1765 podle projektu F. A. Grimma provedena větší barokní zámecká přestavba. Za posledních majitelů Laudonů, z jejichž rodu pocházel významný generál ve službách Habsburků, proběhly poslední klasicistní úpravy. Pro dluhy Laudonů se roku 1934 panství rozpadlo a zámek odkoupil stát. Dnes je v majetku města.

Zámek Cetechovice :

V obci Cetechovice nedaleko kostela stojí barokní patrový zámeček s malým vnitřním nádvořím. Původně zde stávala vodní tvrz zmiňována v roce 1482. Tvrz ve své historii vystřídala mnoho majitelů i podob. Asi největší změna nastala za Karla Antonína Zellera z Rosenthalu, který nechal přestavět tvrz v zámek v roce 1682. Barokní podobu dostalo sídlo za Josefa Ant. Mayera z Mayerswaldu v letech 1731 - 1738. Nad portálem je umístěn alianční erb se znaky Zellerů z Rosenthalu a Mayerů z Mayerswaldu. Poslední vůlí z 28. 4. 1738 zřídil J. A. Mayerswald pro Cetechovice rozsáhlou chudinskou nadaci. Poslední a největší úpravy zaznamenal zámek za majitele pána A. A. Petřvaldského, kdy jej přestavěl v jednoduchou čtvercovou barokní stavbu. Celému zámku pak vévodí mohutný barokní portál, s krásným zdobením a slunečními hodinami.

Zámek Holešov :

 

Raně barokní zámek stojí nedaleko centra Holešova v sousedství zdejšího kláštera. Holešovský zámek se svým rozsahem a slohovou čistotou dochovaných konstrukcí, řadí mezi nejvýznamnější doklady rané barokní zámecké architektury v českých zemích.Počátky feudálního sídla sahají do středověku, kdy v roce 1245 na zdejší tvrzi sídlil biskupský leník Hugo z Holešova. V čase husitských válek byla tvrz zcela zničena, pak nechali Šternberkové vybudovat novou tvrz, ze které se v suterénu dnešního zámku částečně dochovala její západní část. Do roku 1574 byla pozdně gotická tvrz přestavěna na renesanční zámek. V roce 1643 bylo sídlo vypáleno Švédy. V takovém zdevastovaném stavu jej koupil roku 1651 Jan hrabě z Rottalu, který si u vídeňského architekta Filiberta Lucheseho objednal jeho velkolepou přestavbu. Od roku 1655 vznikala v duchu raného baroka nová stavba, tradiční čtyřkřídlá uzavřená dispozice kolem vnitřního dvora s polygonními nárožními věžemi. Druhé patro zámku však zůstalo nedokončené, otevřené do krovu. K zámku příslušela i okrasná zahrada, ovocný sad a v něm kuchyňská zahrada. Na raně barokní stavební práce navázal ve vrcholném a pozdním baroku František Antonín hrabě z Rottalu. Za jeho éry panoval v Holešovicích čilý kulturní i stavební život. Před rokem 1750 nechal hrabě upravit interiéry ve druhém patře zámku a ve velkém slavnostním sále severního křídla zřídil zámecké divadlo. Tradici divadelních, operních a hudebních produkcí obnovil ve druhé polovině 19. století Rudolf Eugen Wrbna. Vnější podoba zámku se s několika změnami dochovala dodnes, pouze barevnost fasád byla odlišná. Přechod pozdního baroka v klasicismus se odzrcadlil jen v interiérech druhého patra. Iluzivní malby v některých místnostech provedl bystřický malíř Jan Sviták. Poslední závažnější stavební úpravy spadají do poloviny 19. století, v roce 1910 byl zámek postižen požárem. Po roce 1948 přešlo zámecké sídlo pod správu státu. Od března 2005 je zámek v majetku města Holešova a není pro svůj technický stav využíván. Zahrada je zpřístupněna veřejnosti, obora je uzavřena.  

Zámek Chropyně :

 

Renesanční zámek Chropyně najdeme ve stejnojmenném městečku, které leží na Hané, v okrese Kroměříž, Zlínský kraj. První písemná zmínka o obci je z roku 1261, kdy daroval Smil ze Střílek osadu nově založenému cisteriáckému klášteru ve Vizovicích. V roce 1567 získal Chropyni zemský hejtman Hanuš Haugvic z Biskupic, který zde v roce 1579 začal budovat zámek Nový Haugvicov. Stavba nebyla dokončena, roku 1615 jí koupil kardinál František Ditrichštejn. O dva roky později se majitelem panství stává olomoucký biskup a v jeho vlastnictví zůstalo až do revoluce 1848.

Zámek Kroměříž :

 

Arcibiskupský zámek Kroměříž leží ve stejnojmenném okresním městě přímo na Velkém náměstí, ve Zlínském kraji.Na místě dnešního barokního zámku stálo již v době Velkomoravské říše hradisko. Kolem roku 1110 se trhová obec Kroměříž stala majetkem olomouckých biskupů, nejbohatších feudálů na Moravě. V druhé polovině 13. století biskup Bruno ze Schaumburka povýšil obec na město a nechal zde vystavět gotický hrad. V letech 1423 a 1432 byla Kroměříž jako majetek biskupa Jana XII. Železného dobyta husitskými oddíly a následně zastavěna šlechtě. Obnovení a následná přestavba hradu na vícekřídlý zámek jsou spjaty s osobou Stanislava Thurza, který zpátky vyplatil město roku 1500. Počátkem 16. století byl zámek renesančně přestavěn a stal se rezidenčním sídlem olomouckých biskupů. V roce 1643 bylo město i hrad zničené Švédy a teprve za biskupa Karla Liechtenštejna-Kastelkorna byl zámek znovu vybudován. Jeho stavba trvala 12 let a byla provedena podle projektů významných architektů Filiberta Luchesa a Giovanniho P. Tencally. Roku 1752 zámek vyhořel a musel být renovován biskupem Leopoldem Eghem. Z této doby pocházejí zejména nádherné freskové výzdoby sálů a štuková výzdoba kaple. V letech 1848 - 1849 se stal kroměřížský zámek středem pozornosti celé monarchie, byl sem přeložen 1. ústavodárný rakouský říšský sněm (původně sídlil ve Vídni) a to na návrh F. Palackého. Do roku 1949 byl zámek majetkem olomouckého arcibiskupství, o rok později byl přidělen okresnímu národnímu výboru Kroměříž. Dnes je majitelem zámku ČR, Arcibiskupství olomoucké.

 

Zámek Vizovice : 

 

Barokní zámek Vizovice stojí na místě původního cisterciáckého kláštera ze 13.století. Stojí v samém centru Vizovic, ve Zlínském kraji. Klášter ležící blízko exponované hranici s Uhry býval častým terčem vojenských vpádů a během své historie byl několikrát vypleněn a pobořen. Klášter zanikl v roce 1636.

Ve 2. polovině 17. století nechal Zdeněk Říčanský v blízkosti zaniklého kláštera vystavět renesanční zámek zvaný Nový Smilheim. Ten byl počátkem 18. století zpustošen při vpádu uherských kuruců. V letech 1750-70 nový majitel panství, brněnský probošt, hrabě Heřman Hanibal z Blümengenu, nechal od základů přebudovat zámek v tehdy moderním francouzském barokním stylu. Velkolepou stavbu vedl brněnský architekt František Antonín Grimm. Kolem zámku byl vytvořen francouzský park, v 19. století upraven na anglický park s řadou romantických prvků. Do roku 1945 pak zámek vlastnili Stillfriedové.

 

 

 

 

Zámek Napajedla :

Barokní zámek Napajedla nalezneme ve stejnojmenném městě v Zlínském okrese. Napajedla leží na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu. Jedná se o výhodné startovací místo pro výlety do pohoří Chřiby. Významnou památkou města je zámek se zámeckým parkem, ke kterému přiléhá dodnes zachovalý komplex původních stájí hřebčína. Konají se zde dražby ročků, na které se sjíždějí chovatelé z celého světa. Dnes je hřebčín nejvýznamnějším producentem dostihových koní v České republice.O výstavbu barokního zámku v Napajedlech se zasloužila dcera Františka Antonína Rottala Marie Anna, provdaná za Quidobalda z Ditrichštejna. Stavba byla zahájena v roce 1764 a dokončena přibližně o 5 let později podle plánů architekta F.A. Grimma. Zámek byl vystavěn ve stylu francouzského baroka a stojí na skalnaté vyvýšenině v jižní části městečka na volném prostranství. Napajedla pak zdědila hraběnka Marie Terezie Monte z Abbate, provdaná za hraběte Jana Ludvíka Kobenzla, jako další majitelé následovali Stockautové a Batazziové. Rod Baltazziů držel zámek až do roku 1935, kdy jej koupil Baťa. Po roce 1945 zde byly zřízené bytové jednotky a také umístěna učňovská škola n.p. Fatra. K zámku patřily i hospodářské budovy, dnes většinou přestavěné. V 50. letech 20. stol. byly ještě přistavěny budovy pro závodní klub, které nijak nenarušily vzhled zámku.

 

Zámek Uherský Brod :

Barokní zámek Napajedla nalezneme ve stejnojmenném městě v Zlínském okrese. Napajedla leží na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu. Jedná se o výhodné startovací místo pro výlety do pohoří Chřiby. Významnou památkou města je zámek se zámeckým parkem, ke kterému přiléhá dodnes zachovalý komplex původních stájí hřebčína. Konají se zde dražby ročků, na které se sjíždějí chovatelé z celého světa. Dnes je hřebčín nejvýznamnějším producentem dostihových koní v České republice.O výstavbu barokního zámku v Napajedlech se zasloužila dcera Františka Antonína Rottala Marie Anna, provdaná za Quidobalda z Ditrichštejna. Stavba byla zahájena v roce 1764 a dokončena přibližně o 5 let později podle plánů architekta F.A. Grimma. Zámek byl vystavěn ve stylu francouzského baroka a stojí na skalnaté vyvýšenině v jižní části městečka na volném prostranství. Napajedla pak zdědila hraběnka Marie Terezie Monte z Abbate, provdaná za hraběte Jana Ludvíka Kobenzla, jako další majitelé následovali Stockautové a Batazziové. Rod Baltazziů držel zámek až do roku 1935, kdy jej koupil Baťa. Po roce 1945 zde byly zřízené bytové jednotky a také umístěna učňovská škola n.p. Fatra. K zámku patřily i hospodářské budovy, dnes většinou přestavěné. V 50. letech 20. stol. byly ještě přistavěny budovy pro závodní klub, které nijak nenarušily vzhled zámku.

 

Zámek Valašské Meziříčí :

Přímo ve městě Valašském Meziříčí stojí žerotínský zámek z 16. století. Se stavbou renesančního zámku začal v první polovině 16. století Jan z Pernštejna. Koncem šedesátých let 16. století prodali Pernštejnové zdejší panství Žerotínům. V roce 1648 byl zámek poškozen Švédy. Počátkem 18. století, za Ludvíka ze Žerotína, byla provedena barokní přestavba zámku a tehdy získal objekt téměř současnou podobu. Bylo postaveno jižní křídlo a prodlouženo severní křídlo. Nádvoří, které při přestavbě vzniklo, bylo doplněno o arkády. V roce 1815 Hraběnka Marie Josefa ze Žerotína prodala panství hraběti Františku Josefu Kinskému z Vchynic a Tetova. Kinští si roku 1854 zvolili za své nové sídlo zámek v Krásně nad Bečvou, a tak prodali panství ve Valašském Meziříčí státu.

 

 

Zříceniny :

Zřícenina hradu Šaumburk : 

Hrad Šaumburk dal postavit Bruno ze Schauenburku, olomoucký biskup, ve 13. století. Zanikl za uherských válek v 15. století

Zřícenina hradu Brumov :

Zřícenina hradu Brumov se nachází severně od města Bylnice, ve Zlínském kraji na samé hranici se Slovenskem. Byl postaven v polovině 13.století v raně gotickém slohu. Hrad tak patřil k nejstarším na Moravě. Nechal jej vybudovat olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku, jako zeměpanský opěrný bod proti uherské hranici. Z Uher v té době hrozilo nebezpečí v podobě nájezdů divokých Kumánů.Až do poloviny 14. století je hrad, který byl střediskem panství i tzv. luckého provincie, královským majetkem a sídlem purkrabích. Poté byl zřejmě dán do zástavy a často střídal majitele. Za husitských válek hrad několikrát neúspěšně obléhalo Zikmundovo vojsko, po roce 1450 se ho však zmocnil Matyáš Korvín. Ten jej dal do zástavy v roce 1480 Podmanínům. Za jejich držení bylo zdokonaleno opevnění a opevnilo se podhradí. Hrad tak získal podobu strohé pevnosti. Za Meziříčských z Lomnice proběhla renesanční přestavba, která kladla důraz na pohodlné bydlení. Na podzim 1621 se vzbouřili zdejší poddaní proti utiskování vrchnosti a spolu s uherskými vojsky Bethlena Gábora hrad dobyli a vyplenili. V držení se poté rychle střídalo mnoho majitelů, zejména uherských rodin. Brumov ale postupně pustl a i když ještě v průběhu 18.století plnil strážní funkci, byl po požáru v roce 1760 jen provizorně opraven a brzy opuštěn definitivně. Po opuštění Brumova dali tehdejší majitelé panství vybudovat v městečku nový úřednický dům, označovaný i jako zámek. Rekonstrukční práce pak začaly přibližně od roku 1970 a pokračovaly do konce století. V roce 2000 mohly být zříceniny hradu zpřístupněny veřejnosti.

Zřícenina hradu Cimburk :

Hrad byl založen kolem roku 1320 Bernardem z Cimburka. V roce 1468 je dobyt uherským králem Matyášem Korvínem. V roce 1524 kupuje hrad Vilém z Víckova. V roce 1610 probíhá barokní přestavba Františkem Horeckým. V roce 1623 byl hrad dobyt pomocí zrady sedmihradským knížetem Gáborem Betlenem. Naproti tomu v roce 1645 odolal vpádu 4.000 Švédů, při jejich tažení na Brno. Na počátku 18. století je uváděn jako pustý. V roce 1945 je hrad zestátněn a majitelem se stávají Státní lesy. V roce 2004 přechází hrad do společného vlastnictví města Koryčany a občanského sdružení Polypeje.

Hrad se setává ze dvou částí, hradního paláce a předhradí. Každá z těchto částí hradu byla střežena okrouhlou věží. Za markraběte Jana Jindřicha byly upraveny síně v prvním poschodí hradního paláce. V něm byl zřízen prostorný rohový sál. Sousední místnost byla severozápadním průčelí opatřena arkýřem, spočívajícím na třech krakorcích. Tento arkýř sloužil patrně jako domácí kaple. Na počátku 15. století byla započata výstavba vnějšího opevnění. V jižní části hradu byl zbudován nový ochranný parkán, který podstatně zvýšil bezpečnost palácových staveb. Upravena byla i přístupová cesta. Po česko-uherských válkách bylo předhradí zdokonaleno na obou koncích baštami. Vjezd do hradu byl přeložen na severní stranu a zajištěn dvěma branami. V této době byl také zazděn arkýř v hradním paláci. Po roce 1655 byla snížena hlavní věž do úrovně okolní hradby, takže skoro zanikla. Chátrání postihlo nejvíce palác, když se v polovině 20. století sesula jihovýchodní 2 m silná zeď paláce.

 

Dominikásnský klášter : 

Areál dominikánského kláštera s kostelem Nanebevzetí P. Marie najdeme v nejstarší části Uherského Brodu na Mariánském náměstí. Dnes je to velmi cenný soubor barokních budov, které byly vystavěny v druhé polovině 17. století. Vznikl ovšem přestavbou původně gotického kláštera, jenž byl založen s největší pravděpodobností roku 1262 králem Přemyslem Otakarem II. Anály zmiňují prvního řeholníka P. Melchiora. Jako místo pro klášter bylo zvoleno poutní místo, kde stávala kaple, jež byla r. 1049 přestavěna na poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie uherským králem Ondřejem I. Ten mu daroval vzácnou ikonu Matky Boží, kterou získal od byzantského císaře z Cařihradu. Nynější obraz Panny Marie, který je v klášterním kostele umístěný, je kopií původního obrazu darovaného králem Ondřejem I.

Klášter Velehrad :

Velehradský klášter je bývalý cisterciácký klášter ležící na východním úpatí Chřibů v obci Velehrad, asi 5 km od Starého města u Uherského Hradiště. Založený na počátku 13. století je nejstarším cisterciáckým klášterem založeným na Moravě.Klášter a jeho bazilika představují nejvýznamnější poutní místo v Česku, každoročně se zde koná Národní pouť na Velehradě, které se pravidelně účastní destitisíce až statisíce poutníků, jakož i řada menších pravidelných i nepravidelných poutních podniků (např. Studentský Velehrad).V současné době náleží klášter jezuitům, kteří z něj spravují poutní místo a celou farnost Velehrad. V jedné jeho části sídlí Stojanovo Gymnázium.

 Skanzeny :

Archeoskanzen Modrá u Velehradu : 

Archeologický skanzen v Modré, 7 km od Uherského Hradiště, představuje zčásti opevněné, zčásti hrazené sídliště z doby Velké Moravy (9. století). Jeho jednotlivé objekty byly postaveny na základě skutečných archeologických nálezů pocházejících z významných lokalit středního Pomoraví, především Starého Města, Uherského Hradiště a také samotné Modré. Rozkládá se v místech, která v 5. století př. n. l. osídlili Keltové, ve 4. století po Kristu zde pobývali Germáni a v 8.-12. století tu žili naši předci Slované. Archeologický skanzen v Modré byl budován po dobu jednoho roku v letech 2003-2004, zpřístupněn byl v červnu 2004.

Rolnický dům a hospodářsktví ve Vlčnově : 

Archeologický skanzen v Modré, 7 km od Uherského Hradiště, představuje zčásti opevněné, zčásti hrazené sídliště z doby Velké Moravy (9. století). Jeho jednotlivé objekty byly postaveny na základě skutečných archeologických nálezů pocházejících z významných lokalit středního Pomoraví, především Starého Města, Uherského Hradiště a také samotné Modré. Rozkládá se v místech, která v 5. století př. n. l. osídlili Keltové, ve 4. století po Kristu zde pobývali Germáni a v 8.-12. století tu žili naši předci Slované. Archeologický skanzen v Modré byl budován po dobu jednoho roku v letech 2003-2004, zpřístupněn byl v červnu 2004.

Důvodem proč navštívit Rožnov pod Radhoštěm je, kromě přírodních krás Beskyd, především jeho skanzen. Jmenuje se Valašské muzeum v přírodě a je největším a nejnavštěvovanějším skanzenem v České republice. Muzeum v Rožnově pod Radhoštěm v roce 1925 založili bratři Alois a Bohumír Jaroňkové. Během celoročního provozu zde na návštěvníky čeká bohatý program a řada akcí, které jsou inspirované folklorem, lidovými zvyky a tradičními řemesly.

Studentský velehrad :

Památky UNESCO :

 Kroměříž : 

Další zastávkou po památkách, které byly poctěny zapsáním do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, jsou zahrady a zámek biskupské rezidence v Kroměříži. Kroměříž byla původně tržní osadou na křižovatce obchodních cest. Její vznik a vývoj je spojen s historií olomouckého biskupství a arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů, která byla ve 13. století povýšena na město. Původní hrad a pozdější zámek byly rezidencí olomouckých biskupů. Na přelomu středověku a novověku bylo město několikrát poničeno náboženskými válkami (husité, Švédové), ale vždy bylo obnoveno. Předělem v historii města se stal rok 1848, kdy sem byl přeložen ústavodárný říšský sněm rakouské monarchie. Nastává období, které vyneslo Kroměříž na vrchol kultury a umění. Dnes jsou tyto Hanácké Atény vyhledávaným cílem turistů zejména pro své dvě perly – zámecké zahrady a Arcibiskupský zámek.

Rozhledna Brdo :

Hrad byl založen kolem roku 1320 Bernardem z Cimburka. V roce 1468 je dobyt uherským králem Matyášem Korvínem. V roce 1524 kupuje hrad Vilém z Víckova. V roce 1610 probíhá barokní přestavba Františkem Horeckým. V roce 1623 byl hrad dobyt pomocí zrady sedmihradským knížetem Gáborem Betlenem. Naproti tomu v roce 1645 odolal vpádu 4.000 Švédů, při jejich tažení na Brno. Na počátku 18. století je uváděn jako pustý. V roce 1945 je hrad zestátněn a majitelem se stávají Státní lesy. V roce 2004 přechází hrad do společného vlastnictví města Koryčany a občanského sdružení Polypeje.Hrad se setává ze dvou částí, hradního paláce a předhradí. Každá z těchto částí hradu byla střežena okrouhlou věží. Za markraběte Jana Jindřicha byly upraveny síně v prvním poschodí hradního paláce. V něm byl zřízen prostorný rohový sál. Sousední místnost byla severozápadním průčelí opatřena arkýřem, spočívajícím na třech krakorcích. Tento arkýř sloužil patrně jako domácí kaple. Na počátku 15. století byla započata výstavba vnějšího opevnění. V jižní části hradu byl zbudován nový ochranný parkán, který podstatně zvýšil bezpečnost palácových staveb. Upravena byla i přístupová cesta. Po česko-uherských válkách bylo předhradí zdokonaleno na obou koncích baštami. Vjezd do hradu byl přeložen na severní stranu a zajištěn dvěma branami. V této době byl také zazděn arkýř v hradním paláci. Po roce 1655 byla snížena hlavní věž do úrovně okolní hradby, takže skoro zanikla. Chátrání postihlo nejvíce palác, když se v polovině 20. století sesula jihovýchodní 2 m silná zeď paláce.

Rozhledna Čartak :

Rozhledna Na vrchu Čartak (953 m) je nemladší rozhlednou Beskyd. Rozhledna patří do skupiny těch, které vděčí za svůj vznik rozmachu mobilní telefonie a potřebě pokrýt tuto oblast signálem. Vrch Čartak nalezneme kousek od hraničního přechodu Bumbálka. Původní záměr byl vybudovat zde pro firmu Eurotel základnovou stanici pro mobilní telefony. Správa Beskyd souhlasila, ale musely být splněny dvě důležité podmínky. Jednak stavba nesměla narušit ráz krajiny a také musela být zpřístupněna pro návštěvníky k rozhlížení se po kraji. Vznikla tak osmiboká konstrukce tvořená betonovým jádrem, jež byla z vnějších stran opláštěná smrkovým dřevem. Rozhledna byla pro veřejnost otevřena 28. 6. 1998 a její výška činní 40 metrů, s vyhlídkovou plošinou ve výšce 26 metrů. Pro výhled na Lysou Horu a Radhošť musí její návštěvníci zdolat 137 schodů. Při pěkném počasí lze dohlédnout až k Tatrám.

Rozhledna Čubův kopec : 

Rozhledna Na vrchu Čartak (953 m) je nemladší rozhlednou Beskyd. Rozhledna patří do skupiny těch, které vděčí za svůj vznik rozmachu mobilní telefonie a potřebě pokrýt tuto oblast signálem. Vrch Čartak nalezneme kousek od hraničního přechodu Bumbálka. Původní záměr byl vybudovat zde pro firmu Eurotel základnovou stanici pro mobilní telefony. Správa Beskyd souhlasila, ale musely být splněny dvě důležité podmínky. Jednak stavba nesměla narušit ráz krajiny a také musela být zpřístupněna pro návštěvníky k rozhlížení se po kraji. Vznikla tak osmiboká konstrukce tvořená betonovým jádrem, jež byla z vnějších stran opláštěná smrkovým dřevem. Rozhledna byla pro veřejnost otevřena 28. 6. 1998 a její výška činní 40 metrů, s vyhlídkovou plošinou ve výšce 26 metrů. Pro výhled na Lysou Horu a Radhošť musí její návštěvníci zdolat 137 schodů. Při pěkném počasí lze dohlédnout až k Tatrám.

Rozhledna Hostýn :

Města : Zlín

První písemná zmínka pochází z roku 1322, kdy byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem okolního valašského osídlení. Za třicetileté války se obyvatelé Zlína účastnili valašského protihabsburského povstání. Až do konce 19. století se příliš nelišil od jiných malých valašských středisek, např. sousedního města Vizovice.

Město se v 19. století nacházelo na rozhraní tří moravských národopisných oblastí Valašska, Slovácka a Hané. Nejblíže mělo svým charakterem k Valašsku.

Zlín byl sídlem panství. Další panské sídlo se nacházelo v tehdy samostatném městečku Malenovice, které je dnes městskou částí Zlína. Po zřízení okresů v roce 1850 byl Zlín přičleněn k soudnímu okresu Napajedla a politickému okresu Uherské Hradiště. V 19. století počet obyvatel nepřesáhl 3000. Pro další rozvoj města je velmi důležitý rok 1894, kdy zde založil svou obuvnickou firmu podnikatel Tomáš Baťa. Během několika let vybudoval prosperující a rychle rostoucí podnik. Díky této skutečnosti se do města přistěhovalo hodně obyvatel, především z chudého Valašska ale i ze Slovácka, Hané a vzdálenějších oblastí Československa. S rozvojem Zlína zároveň docházelo k pozvolnému ukončení masivního valašského vystěhovalectví do Texasu. V Letech 1910–1938 se počet obyvatel zvýšil na desetinásobek z 3600 na 38 000. Po roce 1926 se Zlín stal moderním městským centrem. Tomáš Baťa pozval do Zlína mnoho renomovaných architektů (například Le Corbusiera), a tak se město změnilo aglomeraci plnou funkcionalistické architektury. Rostly kolonie typických „baťovských“ staveb – rodinných domků, ale také výškových domů. Nejproslulejší stavbou z té doby je 77,5 m vysoký mrakodrap „Jednadvacítka“ – tehdejší sídlo ředitelství firmy Baťa, známé například „pojízdnou“ kanceláří ředitele firmy. Tato budova byla vystavěna v letech 1937 a 1938.
Mrakodrap "21" v pohledu od autobusového nádraží.

Za druhé světové války, v roce 1944, bylo město bombardováno. Již v roce 1945 byly Baťovy závody znárodněny.

Od 1. ledna 1949 bylo město přejmenováno na Gottwaldov podle prvního komunistického prezidenta Československa Klementa Gottwalda. Tentýž rok se město stalo sídlem Gottwaldovského kraje, který ale neměl dlouhého trvání a zanikl při další reformě státní správy v roce 1960. Tehdy byl okres Gottwaldov začleněn do Jihomoravského kraje se sídlem v Brně. V 30. letech vznikly zlínské filmové ateliéry, které proslavili svými animovanými díly především Karel Zeman a Hermína Týrlová. Po roce 1968 začala výstavba největšího zlínského panelového sídliště Jižní svahy, které bylo dokončeno až v 80. letech. V prosinci 1989 navštívil Gottwaldov Tomáš Baťa mladší a bylo rozhodnuto o navrácení původního názvu Zlín, k čemuž došlo k 1. lednu 1990. V roce 1990 se Zlín stal statutárním městem. V 90. letech docházelo ve městě k rozvoji soukromého podnikání, ale zároveň také zanikly některé významné průmyslové závody – např. obuvnický podnik Svit – nástupce Baťovy firmy. V roce 2001 byla založena Univerzita Tomáše Bati a vznikl samosprávný Zlínský kraj.